Občas se někdo zeptá, jestli mám na farmě problém s vlky. Nemám. Mám u farmy vlky, ale zatím s nimi nemám problém.

V lednu 2018 jsem dotáhl nákup Louchovského dvora. O dva týdny později mi volali z vlčích hlídek, že v sousedním katastru je potvrzený výskyt vlků. Co s tím? Vymysleli jsme nějaká opatření, ale bylo jasné, že v rychlosti s tím nic neudělám. Na pastvině se odrodilo 10 telat a vlci si naštěstí pro žádné nepřišli.

Během pár měsíců začalo jaro a s tím i rytí divočáků. Zpracovali asi 3 hektary pastvin, na kterých ten rok už nic nevyroste. V roce 2019 se do toho pustili zase. Vyčíslení škod jsem konzultoval se soudním znalcem, odhadl ho na 18-21 tisíc na hektar. V této částce je nové zasetí pastviny, ztráta produkce v daném roce a snížená kvalita produkce v následujícím roce.

Pokud bych tuto škodu vymáhal po mysliveckém sdružení, pravděpodobně bychom skončili u soudu, nehledě na to, že ve sdružení jsou lidé z okolí, kteří se myslivecké činnosti věnují po práci a asi by neprospělo sousedským vztahům, pokud bych se s nimi měl potkávat u soudu. Někteří jsou sami malí zemědělci a říkali mi, že nemohou ochránit ani vlastní louky a pole. Prosedí celou noc, potom musí odjet do práce a vrátí se k rozrytému pozemku. Tím spíš se nedá čekat, že budou hlídkovat u cizí louky, zvlášť když to vypadá, že by to mělo malý efekt.

Myslivecké sdružení přišlo škody napravit, louky pobránovali a rukou rozeseli travní semeno. Netuším jaké, ale bral jsem to především jako gesto dobré vůle a možnost pro ně podívat se, že si škody nevymýšlím. I tato brigáda se pochopitelně řídí časovými možnostmi myslivců, takže se ne vždy odehraje za ideálního počasí. Nicméně je to gesto, které jsem ocenil a byl jsem rád, že si poškození pozemků uvědomují.

Po podzimní naháňce 2019 se mi dostala zpráva, že to byla bída a že v lese skoro žádná zvěř nebyla. Vlci ji prý vyhnali do vyšších poloh. S napětím jsme očekával zimu a jaro a opravdu, škod bylo o poznání méně. Dávám to do spojitosti s tím, že jsme přesunuli krmiště a navíc byla zima mírná, i tak ale předpokládám, že vlčí aktivita měla svůj podíl na zahnání zvěře do lesa. Redukce škod na pozemcích minimálně poloviční.

Riziko stržení skotu vlkem určitě existuje. Očekávám, že mě to jednoho dne potká, o nějaký dobytek přijdu a bude mi to líto. Snažím se riziko minimalizovat – můj kovbojský mentor mi před lety řekl, že kojoty začínají likvidovat až tehdy, když rohaté krávy neubrání svá telata. To považují za znamení, že se přemnožili a útočí ve velkých smečkách. Přivezl jsem tedy z francouzských hor rohaté krávy a nesnažím se z nich dělat domácí mazlíčky. Procházím administrativním procesem stavby nových plotů okolo pastvin. Jsem připravený přivést na farmu pastevecké psy, pokud by problém eskaloval.

A teď znázorním, proč je mi vlk za humny milejší:

Bez vlka – škoda cca 60 tisíc Kč/rok, riziko poškození vztahů s myslivci v okolí, složitě dosažitelná kompenzace.

S vlkem – škoda cca 20 - 30 tisíc Kč/rok, v případě ztrát na dobytku kompenzace garantovaná státem a snad dlouhodobá redukce přemnožené zvěře, která povede ke snižování škod na porostech.

V mém případě jde hlavně o škody způsobené zvěří na porostech, nicméně znám i případy z Krušných hor, kde se vysoká zvěř promenáduje po loukách v počtu stovek kusů a nestydí se přijít si v zimě něco přikousnout ke stohu s uskladněným senem.